Tento dar byl rok poté potvrzen papežem Řehořem IX a v roce 1238 samotným Václavem I. Jelikož se však na darovaném území objevila rozsáhlá ložiska stříbra, byly veškeré majetky klášteru v roce 1240 Václavem I. odebrány.
Ve druhé nebo třetí třetině 13. století, získává obec do vlastnictví olomoucké biskupství, které zde zakládá kostel Sv. Barbory.
První písemné zmínky
První písemné zmínky
První písemné zmínky o tvrzi v obci Příseka ukazují na její starobylý původ. Celá vesnice se objevuje mezi několika obcemi v okolí Jihlavy, původně tzv. Staré Jihlavy, které král Václav I. daroval v roce 1234 cisterciánskému klášteru u Tišnova, na základě darovací listiny, kterou si zde můžete prohlédnout.
Dalším významným držitelem Příseky
Dalším významným držitelem Příseky
Dalším významným držitelem Příseky se roku 1327, na dlouhou dobu, stává rod Pánů z Lipé, který byl předním a významným zástupcem české a moravské šlechty. Správu svých majetků zajišťoval prostřednictvím manského systému, díky němuž se obec až do roku 1533 dostává do správy rodu Beránků z Petrova, významných členů nižší šlechty. 1. 1. 1533 pak dochází k uzavření smlouvy o zproštění manských povinností.
Přestože neexistuje záznam o převodu tvrzi, vlastníkem se roku 1535 stává Volf Beránek z Petrovic, v roce 1568 pak jeho syn Jan Beránek. Po jeho smrti, dochází v roce 1579, pod nátlakem Hynka Brtnického, k přepisu vlastníka v zemských deskách.
V roce 1579
V roce 1579
V roce 1579 tak přechází obec do majetku Hynka Brtnického z rodu brtnických Valdštejnů, vlastnící mimo jiné také brtnický zámek. Jednalo se o velmi vzdělanou a významnou osobnost, během svého života působil například na dvoře císaře Ferdinanda I, dokonce se setkal s královnou Alžbětou. I přes svou vytíženost, věnoval velkou péči rozvoji svých panství. Po jeho smrti přechází vlastnictví na vdovu Kateřinu Zajímačku z Kunštátu, později, roku 1600, pak na Jiřího Volfa Křineckého z Ronova, který byl po své smrti pohřben v nynější kapli sv. Barbory.
Novým majitelem je roku 1619 jmenován Hynek Křinecký, který byl velmi brzy nahrazen svým bratrem Jiřím Jindřichem (1620 nebo 1621), kterému byl však statek, po jeho útěku za hranice, konfiskován. Z této doby se zachoval konfiskační odhad, který ocenil tvrz se vsí na 500 zlatých.
Po roce 1627
Po roce 1627
Po roce 1627 připadá Příseka sousední Brtnici a jejím držitel se stává italský rod Collaltů. Tím se stává součástí rozlehlého dominia a dochází tak k postupným úpravám. Během třicetileté války však dochází opět ke značným škodám, především pak švédskou okupací Jihlavy v roce 1645. Koncem 17. století pravděpodobně tvrz v Přísece sloužila k ubytování vojska, čímž docházelo k opětovnému postupnému znehodnocování budov.
Zámek zůstal v majetku rodu až do počátku 20. století, během této doby byla v zámečku vybudována škola (v roce 1798).
Pozemkovou reformou byl roku 1926 předán někdejší panský dvůr se zámečkem Václavu Bémovi. V 50. letech 20. století byly budovy zabrány nově založeným jednotným zemědělským družstvem, čímž byla zahájena posupná devastace historických staveb. V roce 1955 byla vichřicí stržena původní jehlancová střecha věžičky. Zasedající komise, jednající o dalším osudu zámečku, uvažovala o zproštění od památkové ochrany zámečku a stržení věžičky, u které hrozilo zřícení. Záměr naštěstí nebyl realizován, to velmi zjednodušilo současnému vlastníkovi kompletní rekonstrukci a návrat zámku do jeho podoby před rokem 1955
